V bývalém Československu byl její výskyt poprvé zaznamenán roku 1974 v povodí Dunaje. Do Dunaje se tato drobná rybka pravděpodobně rozšířila z Maďarska. K přímému dovezení střevličky na území ČR došlo začátkem osmdesátých let minulého století, kdy byla dovezena spolu s plůdkem amura a tolstolobika.

🐟Popis: Tělo střevličky je protáhlé. Vysunovatelná ústa jsou horního postavení. Tělo kryjí poměrně velké šupiny. Zbarvení těla rasbory, jak se střevličce lidově říká, je velice variabilní. V některých případech bývá nahnědlé až nažloutlé, jindy může být stříbrné s modrým nádechem. Hřbet je tmavý. Středem boků některých jedinců může vést výrazný černý pruh, který však nemusí být u jiných střevliček vůbec přítomen. Zaoblené ploutve jsou světlé až nažloutlé nebo šedivé. Střevlička nedorůstá velkých rozměrů. Maximálně může dorůstat kolem 10 cm.

👉Výskyt: Střevličce východní vyhovují především stojaté vody, kde má velkou tendenci k přemnožování. Může se rovněž vyskytovat v pomalu tekoucích vodách, rybničních stokách nebo slepých ramenech.

🐟Biologie: Je hejnovou rybou. V rybníce se vyskytuje především u dna a v krajních partiích u příbřežní vegetace. Plůdek se živí planktonem. Starší ryby přijímají vedle planktonu i bentos či detrit. Díky velkému oku je střevlička schopna lovit jednotlivé jedince zooplanktonu, čímž má oproti jiným planktonofágním druhům ryb konkurenční výhodu. Je potravním konkurentem i dalších druhů ryb včetně kapra. Obvykle se nedožívá více než 3 let. Pohlavně může dospívat už v prvním roce života. Vytírá se vícekrát v období od května do srpna, přičemž není náročná na výtěrový substrát.

🐟Význam: Ve volných vodách i v rybničních chovech je nežádoucím druhem. Vedle potravní konkurence dokáže vytlačovat některé původní druhy ryb. Je rybou silně invazivní. Pro její malou náročnost na přežití se rovněž špatně likviduje. Využití nalézá pouze jako potravní ryba pro dravce.

🐟Sportovní rybolov: Její cílený lov se neprovádí. Může být použita jako nástražní rybka pro lov dravých ryb, především okounů.