U lidí se říká, že oko je oknem do duše, u ryb je oko vodítkem pro určení kvality masa. Čerstvě usmrcená ryba má oči čisté, lesklé a lehce vypouklé, jako kdyby vás právě zahlédla u břehu. Jakmile jsou matné, zakalené nebo propadlé, raději se otočte na podpatku.

Čerstvá ryba musí mít jemnou vůni vody – trochu jako ranní mlha nad rybníkem. Pokud vás do nosu praští ostrý zápach, který připomíná spíš rybí trh po sezóně, tak nemůže být o čerstvosti řeč.

Na dotek by měla být ryba vlhká, pružná a hladká. Šupiny musí držet pevně, žádná suchá kůže nebo kluzký sliz. Zkrátka, když se vám pod rukou ryba leskne jako hladina rybníka po dešti, můžete být v klidu.

Malý, ale spolehlivý trik: mrkněte pod skřele. Čerstvé žábry mají jasně růžovou až červenou barvu. Jakmile zhnědnou nebo zešednou, je po čerstvosti.

Lehce zatlačte prstem do masa. Čerstvá ryba se hned vrátí do původního tvaru – jako pružná guma. Když zůstane důlek, už ztratila šťávu i chuť. A věřte, že to následně poznáte i na talíři.

Nejlepší sázka na jistotu je místní rybář nebo sádky. Tam víte, odkud ryba pochází a kdy byla naposledy ve vodě. V obchodě pak dejte přednost chlazené rybě z pultu. A nestyďte se zeptat, kdy dorazila. Prodavač, který se začne kroutit, bývá horší než prošlý filet.

Čerstvou rybu skladujte na ledu nebo v lednici při 0–2 °C. Zabalte ji do papíru, ne do igelitu, a pokud si ji nechcete dát k jídlu hned, ale třeba až za pár dní, klidně ji, očištěnou a osušenou, zamrazte. Čerstvou ji tak uchováte déle, klidně maximálně i pár měsíců.

Čerstvá ryba není jen o chuti. Je to zásobárna bílkovin, zdravých tuků a omega-3 mastných kyselin, které dělají dobře srdci, svalům i mozku. Navíc – ryba, která ještě včera plavala v českém rybníku, chutná úplně jinak než ta, co cestovala přes půl kontinentu. Takže až příště půjdete pro kapra nebo pstruha, vzpomeňte si: čisté oči, růžové žábry, jemná vůně a pružné maso.

Zbytek už je na vás. Vyzkoušejte třeba některý z mnoha originálních receptů z našeho webu.